INVAZE CIZORODÉHO DRUHU – SANTA CLAUS

Tak jsem onehdy četl, jak k nám po Labi pronikají z Německa američtí raci a šíří nám tu mor mezi našimi raky říčními. Také se nám tu usazují různí cizokrajní jedovatí pavouci atd. Posledním dobou jsem v okolí zahlédl několik exemplářů jednoho druhu importovaného z Ameriky – říká se mu Santa Claus. Poznáte ho podle nadváhy, vousů a červeně zbarveného kožichu. Trochu jsem se začetl do Wikipedie v různých jazycích a … připravil jsem toto krátké shrnutí. Na anglicky psané stránce k tomuto tématu jsem narazil na českou iniciativu Anti-Santa, ke které se dostanu v závěru.

Tak to vezmeme popořadě odkud se nám tu tenhle vousatý létající savec, který nám leze po zdech, vzal a z čeho se vyvinul.

1)      U koho to všechno začalo

Tak nejdřív se podívejme na svatého Mikuláše z Myry. Řek pocházející z dnešního Turecka. Narozený ve 3. století n. l. Ve věku asi 30 let se stal biskupem v Myře, byl známý svou starostí o potřebné, utlačované a nespravedlivě stíhané.

Svatý Mikuláš je patronem námořníků, obchodníků, lukostřelců, dětí, lékárníků, právníků, studentů a vězňů.

Zase až takový mílius to zřejmě nebyl, protože během prvního nikajského koncilu ho heretik Arius naštval do té míry, že Mikuláš vstal, přišel k němu a dal mu takovou ránu, že se Arius skácel k zemi. Mikuláše z koncilu vyloučili, ale druhý den byl zpátky. Někteří biskupové prý měli sen, kde za Mikuláše lobovali Kristus a Panna Marie.

Zemřel 6. prosince 343. Zlí jazykové tvrdí, že zemřel jindy a toto datum  bylo zvoleno aby překrylo římský svátek zrození Diany (Artemidy). Mikuláš nechal za svého života zbořit několik chrámů. Jedním z nich je Artemidin chrám v Efesu. Něco málo z něj můžete vidět naštěstí ještě dnes.

Analýza jeho ostatků v roce 2005 ukázala, že byl asi jen 150 cm vysoký a měl, považte, zlomený nos.

Velmi záhy se stal světcem uctívaným širokými lidovými vrstvami, velmi silnou pozici má v Rusku, ale například i v Holandsku (Mikuláš je patronem námořníků a ve středověku platilo – co Holanďan, to námořník). Velmi přitažlivý byl pro obyčejné lidi tím, že se stal svatým díky tomu jak žil a ne tím, jak zemřel. S jeho příkladem se dalo ztotožnit snadněji než v případě jiných svatých, kteří zemřeli mučednickou smrtí.

2)      Sv. Mikuláš a Ježíšek jako jeho neviditelná konkurence

V katolických zemích byl Sv. Mikuláš patronem dětí a navštěvoval je s nadílkou obvykle 5. nebo 6. prosince, koneckonců v řadě evropských zemí to dělá dodnes. A naděluje i dospělým. Martin Luther chtěl k této tradici postavit alternativu a tak vytvořil „Christkind“, z něhož jsme si odvodili našeho neviditelného poetického Ježíška. A přestože jej vymyslel protestant, přijalo ho i velké množství katolíků. Pokoušel jsem se Christkind nějak přeložit do češtiny, ale uvědomil jsem si, že Ježíšek je brilantní novotvar a nic lepšího se vymyslet nedá.

Zpátky ke svatému Mikuláši. Vypadá to, že některé prvky této tradice (v Nizozemí a Flandrech jezdí na koni nad vrcholky stromů) jsou využity z legendy o vousatém germánském bohu Ódinovi, který je provázen dvojicí havranů. U nás má Mikuláš bílé roucho, nelétá a provází ho čert a anděl. Například v Nizozemí (tam se jmenuje Sinterklaas) má roucho červené a provází ho Zwarte Piet, neboli Černý Petr. Ve středověku byl Zwarte Piet synonymem pro ďábla, takže k našemu čertovi to nemá daleko. Zwarte Piet dnes vypadá jako Španěl, a zlobivé děti odnese do Španělska. To by mohlo vypadat spíš jako odměna, ale má to souvislost se španělskou okupací Nizozemí v 16. a 17. století. V Nizozemí je svátek sv. Mikuláše stěžejním svátkem pro nadělování darů, zatímco samotné Vánoční svátky mají méně materialistickou povahu. Je zajímavé že u nás se udržely obě tradice.

Tato tradice se přenesla i do Nového Světa s osadníky z Evropy včetně Holanďanů (Yankee je zřejmě odvozeno od přezdívky pro holandské osadníky: Jan-Kees) a Němců. Dodnes se v USA Mikuláš udržel v městech se silnými německými komunitami, kde se 6. prosince Saint Nicholas objevuje jako málo známý St. Nick.  Je to ale endemitický druh, takřka před vymřením, protože USA dominuje jiná legendární bytost, která vznikla mutací z přistěhovaleckého holandského Sinterklaase. Je to Santa Claus.

3)      Santa Claus

Tak jako náš Ježíšek nebo ruský Děda Mráz, americký Santa Claus vznikl ve stejném období dějin – v 19. století. Britský Father Christmas je v poklusu již od 17. století. V Americe se prý Santa Claus objevil poprvé v roce 1809 jako holandský námořník s dýmkou v zeleném nepromokavém kabátu (viz. History of New York od Washingtona Irvinga. Pro zajímavost, Manhattan je původně holandská kolonie). Klasickou podobu Santy s osmi soby zformulovala povídka „A Visit from St. Nicholas“ z roku 1823. Genetickou výzbroj tohoto jedince nakonec zformulovala dětská knížka z roku 1902 „The Life and adventures of Santa Claus“, sobů bylo dokonce už deset a uměl už dělat i bodré „hohoho“.

Santa Claus funguje během Vánočních svátků, tedy nikoli na začátku prosince jako jeho předek Sv. Mikuláš. Prý má dokonce základnu ve Finsku a webovými kamerami se můžete podívat k němu do pracovny a před barák. Ježíšek-Marjá!

Teď se nám už pár let cpe zpátky do Evropy. To nové zmutované druhy dělají. Před padesáti lety k nám zkoušel proniknout z východu Děda Mráz, takže to není první invaze cizorodého druhu pohádkové bytosti, kterou jsme zažili. Dědovi Mrázovi tehdy s propagandou pomáhaly i komunistické politické špičky. Myslím, že zvládneme i tuhle vlnu, která k nám jde tentokrát ze západu. Můžete ho zkoušet hubit různými způsoby (sestřelit nebo odříznout ze sousedova domu atd.), ale nejúčinnější je ho ignorovat. To mu škodí nejvíc.

Mimochodem ani křesťanské církve nejsou ze Santy nadšené. Nehlásí se k němu. Fušuje jim do Vánoc.

4)      Boj proti Santa Clausovi

V Česku před časem vznikla sympatická iniciativa www.anti-santa.cz , se kterou jsem se rychle názorově ztotožnil. Přichází v pravou chvíli, protože Sv. Mikuláš, spolupracovník našeho Ježíška dostal nakládačku v rodné Myře (dnes Demre v Turecku). V roce 2000 věnovala vláda Ruské Federace tomuto městu sochu Sv. Mikuláše, ale Turci ji, považte, v roce 2005 nechali odstranit a na jejím místě se ocitla socha Santa Clause v červeném kožichu!!!! Po vehementních protestech z ruské strany se socha Sv. Mikuláše vrátila někam jinam do města, ale ten obtloustlý vousatý Yankee stojí na podstavci uprostřed náměstí dál. Hrobka svatého Mikuláše v Demre je prázdná, takže pokud by se chtěl hrůzou obracet v hrobě, což bych se mu ani nedivil, patrně to dělá v italském Bari, kde jeho ostatky dlí již mnoho století.

Jak je vidět z ilustrace Jima Leftwiche v titulku, Santa leze na nervy i jiným národům, než jsou Češi.

Pozůstatky Sv. Mikuláše si můžete prohlédnout například zde http://www.enec.it/cripte2/ipotesi/ipotesi.htm