FRIEDRICH MIROSLAV NAVRATIL – KONTROVERZNÍ CHORVATSKÝ LETEC A POLITIK S ČESKÝMI KOŘENY

Na trhu se objevila nová stavebnice rakouského stíhacího Albatrosu (série 253) v měřítku 1/48 a časopis Revi na toto téma přinesl pojednání o zbarvení těchto letounů. Významným prvkem obou počinů jsou Albatrosy s šípem na boku, které náleží Oblt. Navratilovi. O tomto chorvatském letci je známo, že se později stal ministrem obrany v Nezávislém státu Chorvatsko, který byl spojencem Hitlerova Německa. Méně známo už je, že měl české kořeny.

Friedrich Miroslav Navratil během první světové války sice nestačil získat odznak polního pilota, ale byl úspěšným stíhačem a docílil 10 vzdušných vítězství, dokonce se stal velitelem stíhací letecké setniny na italské frontě. Pro zajímavost uvádím, že je známo téměř 20 stíhacích Albatrosů sérií 153 a 253, se kterými F. M. Navratil létal.Krátký a přehledný životopis včetně přehledu dosažených vítězství  naleznete zde

Stručně se zde zmíním o Navratilově původu a závěru jeho vojenské a politické kariéry a trochu opravím výše uvedený odkaz. Víceméně všude se uvádí, že ...

PRAŽÁKŮV FEJETON: VO ŘECKU

Za jedný horký noci, dyž sem nemoh usnout, sem sednul k bedně a  napsal jsem tendle fejeton vo Řecku. Neni to ani tak fejeton, jako spíš shrnutí zkušeností s toudle zemí. Jestli tam teď něgdo z vás pojede na dovču, tak se vám třeba něco hodí. 

Řecko je členskej stát evropský unie. Jenže je to takovej členskej stát, že z toho úředníci v Bruselu vobčas musej dostávat pupínky. Myslim, že se nedávno ukázalo, že do eurozóny byli Řekové přijatý jen proto, že sfalšovali ňáký papíry, kerý patřily kžádosti vo vstup do spolku šťastnejch zemí, kerý se zbavěj svejch měn. Nepořádek, vraky aut, nedodělaný baráky, no kam se na nás hrabou. Ale všechno neni v takovym nepořádku, jak to na první pohled vypadá. Například ty nedodělaný baráky (chybí jim dycky poslední patro a trčej z nich do nebe armatury) sou nedodělaný proto, že dyž sou nedodělaný, tak se z nich nemusí platit daň z nemovitosti, nebo nějaká podobná daň. V tomdle sou nám řekové podobný. Gdyby sme tohle mohli dělat taky, tak bude asi polovina baráků v Česku s drátama do nebe. 

Auta tam jezděj pěkně votlučený, ale nikdy jsem tam neviděl autonehodu. První den se vám ...

DOLFIHO DOUTNÍČEK

Tentokrát jsem vybral dobový týdeník, který ve svém hledáčku zachytil mimo jiné i legendárního německéhostíhače Adolfa Gallanda. Kamera vás přenese ...


... do listopadu 1940 na základnu Audembert ve Francii k 26. stíhací eskadře německého letectva, neboli Jagdgeschwader 26 „Schlageter“. Právě Galland byl jejím velitelem (Kommodorem) a společně s Wernerem Möldersem (velitel JG 51) a Helmutem Wickem (velitel JG 2 „Richthofen“) patřil na konci roku 1940 mezi nejúspěšnější stíhače Luftwaffe a tím pádem byl i tím, co bychom dnes nazvali mediální celebritou.
Mezi Gallandovy záliby patřilo kouření doutníků, kterých se nechtěl vzdát ani při bojových letech. Nevím jak tomu bylo přizpůsobeno vybavení kokpitu, ale faktem je, že za letu kouřil a na filmových záběrech je s doutníkem vidět.
Jak uvidíte, Galland pro filmový štáb zachytil i jedno vzdušné vítězství, konkrétně jeho 57. úspěch – Hurricane sestřelený 28. listopadu v 15:40 u anglického Dartfordu ve výšce 6.500 metrů. Stíhači častokrát mluvili o tom, že v soubojích nemířili na člověka, ale na stroj. To se sice hezky poslouchá, ale ať chcete nebo ne, ten člověk v tom stroji je a jde mu o život. Nejinak to je i s Hurricanem, který je na záběrech pořízených z Gallandova stroje.

JAK SE (NE)DOSTAT MEZI „MORČATA“


Zasažený britský stíhací letoun, který na filmu vidíte, je ...

WHO ARE THEY? PÍSEŇ O PRAVIDLECH A ROZHODČÍCH NA SOUTĚŽÍCH V PLASTIKOVÉM MODELÁŘSTVÍ

Velšská zpěvačka Jemma Griffiths (Jem) říká, že k napsání textu písně They (Oni) ji inspirovala příručka pro přežití v Newyorském metru, …. 

IRON SKY

Film Iron Sky určitě nedostane Oscara za scénář, ale i tak stojí za vidění. Nízkorozpočtový film finského režiséra přináší sci-fi tragikomedii, která má atmosféru Hanebných Panchartů, Sin City a Hvězdných válek.
Významnou část peněz na rozpočet filmu darovali sami fanoušci, a mezi sponzory a herci se objevili i Němci, včetně jednoho kultovního hororového představitele.V atmosféře podbarvené hudbou skupiny Laibach se pak můžete zamyslet nad tím, zda si film dělá legraci z Nacistů, z Američanů (americká prezidentka v něm nevědomky a velmi úspěšně použije jeden z Goebbelsových projevů) nebo zda je varováním před konfliktem mocností o energetické zdroje.


Tady pro Vaši kratochvíli připojuji dvě videa, jež obsahují fotografie "zaručeně pravých" snímků německých létajících talířů. 
Nicméně můžete tam narazit na snímek Hortenova samokřídla, nebo také na snímek podivné konstrukce, která po Němcích zůstala v dnešním jižním Polsku. Vede od ní podzemní kolektor patrně pro vedení energií. A čertví k čemu to opravdu sloužilo. Vypadá to hodně divně.

A v tomto filmu je podivná konstrukce opět vidět, tentokrát v 2:13 sek. V čase 1:58 je pro změnu vidět skutečný soukromý projekt Projekt pana Sacka, který se dokonce dostal do stádia zkoušek u raketové stíhací jednotky JG 400.

OSPREY Ki-43 „OSCAR“ ACES OF WORLD WAR 2

Velmi příjemné překvapení, to je asi nejvýstižnější definice této publikace. Zatím mám za sebou pořádně přečtenou jen kapitolu o válce v Barmě, ale už teď mohu říct, že Hiroshi Ichimura ví o čem píše. Vychází jak z rozhovorů s veterány, tak i z japonských publikovaných a archivních zdrojů, ovšem dost dobře se orientuje i v bristkých a amerických archivech. Prakticky na každé stránce najdete popis několika bojových střetnutí s analýzou výsledků boje, nebo určitého období leteckých střetnutí. Zkrátka velmi zajímavé a fundované čtení, ze kterého jsem se dozvěděl řadu nových poznatků.
Z hlediska fotografií tato publikace nebude příliš zajímavá pro milovníky letadel. Přesnost bokorysů také nebude silnou stránkou tohoto titulu.

Tennó Heika Banzai!

Pro navození atmosféry přidávám dva "oscarové" filmy
Film z montáže a záletu strojů Ki-43 „Hayabusa“, ke konci jsou použity záběry natočené u 64. Hikó Sentai



V této ukázce jsou použity části filmu Katō Hayabusa Sentotai (加藤隼戦闘隊), který byl natočen v roce 1944 a diváky zavedl k 64. Hikó Sentai v období, kdy jí velel legendární Tateo Kató

 

ITALIAN ACES OF WORLD WAR 1

Během uplynulého roku se u mne změnilo pár věcí, pracovně (hodně cestování) i v soukromí. Ty změny byly pozitivní, ale zabraly čas a můj letecký koníček byl většinou v maštali. Ale na druhou stranu jsem měl při cestování trochu času číst a nějak se mi stalo, že jsem vlastně četl jen publikace z období 1. světové války. Jednou z nich je 89. díl Osprey Aircraft of the Aces, pojednávající o italských stíhačích. Jejím autorem je Paolo Varriale, jenž má za sebou mnohem rozsáhlejší svazek na stejné téma. 
Kniha má 104 stran a takřka 90 fotografií. Snímky zobrazují nejen sebevědomé italské aviatiky a jejich létající aparáty, ale v řadě případů i jejich rakouské nebo německé oběti. Po úvodu, který popisuje vznik a stručnou historii italských stíhacích jednotek, následují životopisy všech italských stíhacích es v abecedním pořádku. Nejedná se jen o suchý výčet dat, ale v řadě případů, tak, jak prostor dovolil, cituje P. Varriale také bojová hlášení, či autentické vzpomínky na různé příhody. Mezi nejvtipnější patří varování jednoho faráře během kázání k místním děvčatům před konkrétním stíhacím letcem z nedaleké letecké základny. 
Publikace má různé vazby na naši leteckou historii. To, že například Bohumil Munzar z Flik 55/J (v publikaci je uváděn jako Gottlieb Munczar) byl sestřelen Silvio Scaronim, je poměrně známá věc (viz např. REVI č. 29), ale nevěděl jsem, že Munzar byl společně s Kissem sestřelen i 27. ledna 1918 v boji s 78. Squadriglia. O Munzarovi je v textu zmínka i v souvislosti s dalším bojem. 
Publikace má řadu dalších českých ozvěn, nebo přinejmenším česky znějících. Například Guido Nardini vypadá téměř jako Čechobijec, jeho první tři oběti byly Brandenburgy C.I v jejichž osádkách se objevila jména jako Josef Holub, Franz Dostal, Stefan Volosin a Viktor Maly. 
Zde se dostávám asi k jediné věci, kterou bych této publikaci vytkl. Každý životopis končí tabulkou sestřelů, ale některé obsahují detailní informace o protivnících a jiné ne. Chápu, že vydavatel bojoval s místem, ale je to škoda. Neškodilo by mít po ruce nějakou on-line databázi rakouských ztrát letecké techniky. 
Ale nejen ztráty by potřebovaly více informací. Zajímalo by mne, zda Josef Vratil z Flik14/J, který dostal Silvio Scaroniho, byl Čech nebo Slovák, či nikoli. Zde se dostávám k druhé věci, kterou bych publikaci vytkl – jmenný rejstřík v jejím závěru je neúplný. Například právě Josef Vratil (str. 94) v něm chybí. 
Publikaci vřele doporučuji, nabízí zajímavý text, pěkné fotografie i pestré a poutavé markingy. Když si uvědomíte množství a kvalitu Spojeneckých stíhačů (a to nejen italských), jimž čelili naši letci v řadách K.u.K. LFT na jihu Evropy, pak klobouk dolů.