WERNER VOSS + 23.9.1917

Dnes uplynulo 95 let od smrti legendárního německého stíhacího letce Wernera Vosse. Jeho boj s přesilou B Flightu 56. Squadron patří mezi epické události historie válečného letectví. Dvacetiletý letec, který soutěžil o pozici nejlepšího stíhače Manfredem von Richthofenem. Oba získali své ostruhy pod vedením legendárního Boelckeho. V osudný den Voss sestřelil britský dvoumístný bombardér DH.4 (48. vítězství). Werner Voss měl v ten den odjet na dovolenou a na letišti na něj čekal otec s bratrem. Evidentně se cítil ve špičkové formě a chtěl na dovolenou odjet s kulatou "padesátkou" na kontě. Následný boj, v němž Voss přišel o život, ukázal že ve špičkové formě skutečně byl. Bojoval sám proti šestici vynikajících britských letců a žádný z jejich strojů neunikl poškození. Nakonec však mladý letec přesile podlehl a jeho ostatky dodnes leží tam, kde v momentě jeho smrti bylo mezi frontovými zákopy území nikoho.

Today, 95 years have passed since the death of the legendary German fighter pilot Werner Voss. His fight against the overwhelming force of 56th Squadron´s B Flight is one of the epic events wartime aviation history. Twenty years old aviator competed for the position of the best fighter with Manfred von Richthofen. Both earned their spurs under the guidance of legendary Boelcke. On the fateful day Voss shot down a British two-seat bomber DH.4 (48th victory). On the very same day Werner Voss had to start on vacation and at the airport he was awaited by his father and brother. Obviously he felt in top form and wanted to go on holiday with a round "fifty" on the account. The subsequent fight in which Voss lost his life, showed that he really was in top form. He fought alone against six great British airmen and none of their machines escaped damage. Ultimately, however, outnumbered young airman died and his remains still lie in the place where no man's-land in the moment of his death.

Jedním z klíčových momentů byla střelba čumák proti čumáku

mezi Vossem a McCuddenem.
One of the most crucial moment in the epic dogfight was 
head-on encounter between McCudden and Voss.

Ilustrace: screenshot ze simulátoru Rise of Flight, J. Bobek

Voss se v tu chvíli plně soustředil na stroj před sebou.
In that moment Voss was fully concentrated on the 
opponent in fron of him.

Ilustrace: screenshot ze simulátoru Rise of Flight, J. Bobek

A nevšiml si, že zezadu z jeho pravé strany se k němu blíží 

další SE 5, pilotovaný Hoidgem.
And he did not recognize another SE 5, piloted by Hoidge
 who was  attacking from 4 - 5 o´clock

Ilustrace: screenshot ze simulátoru Rise of Flight, J. Bobek

Toto byl asi jeden z momentů, na které McCudden nikdy 

nezapomněl.
This was probably one of the sights that McCudden has 
never forgotten.

Ilustrace: screenshot ze simulátoru Rise of Flight, J. Bobek

   Po Hoidgeově střelbě a zásazích dalších Britů se Voss zřítil

   do území nikoho a jeho letoun se rozpadl na kusy.
   After Hoidge´s fire and attacks by others, Voss´s triplane 
   has crashed in no man´s land and was destroyed to pieces.
   Ilustrace: screenshot ze simulátoru Rise of Flight, J. Bobek

 

    Pravděpodobné místo, kde se nachází ostatky Wernera Vosse.

    Estimated area of the Werner Voss crash site. His body was

    never recovered.

    Picture and research by Michael Ewert-Birkenfelder

PRAŽÁKŮV FEJETON: VO CESTĚ DO IZRAELE

Tento fejeton byl poprvé publikován na mém původním blogu 27.3.2006:

Viděli jste film Syriana? Moc se mi líbil. Je aktuální. Amerika, Střední Východ, CIA, ropa, islám. Neřiká kdo je hodnej a kdo je zlej, ale ukazuje věci asi tak jak sou. Trochu mi to připomělo moji cestu do Izraele. Políbila mě múza, moje drahá polovička byla přes víkend v luftu, a tak sem sepsal tendle fejeton.

Dycky dyž sem se díval na televizní noviny a viděl sem záběry z Izraele, tak sem si řikal, že život v kapitalistický český kotlině je vobčas vo-život (hlavně v MHD nebo na silnicích), ale do země, kerá je imrvére ve válce by se mi fakt nechtělo. Dyž si představim ty vojáky, atentáty, únosy, raketový útoky, střelbu, Hamas, Hyzbaláh, starou pani Arafatovou a další extrémistický vorganizace, tak to fakt nevypadá jako země zaslíbená. Pokud teda někomu nechcete zaslíbit ňákej průser.

A pak to přišlo.

CARLO MAURIZIO RUSPOLI, KNÍŽE DI POGGIO SUASA

Kníže Carlo Ruspoli patří mezi legendy 30. let minulého století. Patrně jste o něm neslyšeli, ale možná znáte jeho Macchi Mc 202, která je na titulním obrázku. Kým vlastně byl? Závodníkem na rychlostních člunech? Stíhačem? Filmovým nadšencem? Skvělým velitelem? Byl vším. Ale …

THE HARDEST DAY

Today is anniversary of The Hardest Day, one of most spectacular aerial battles of WWII and important milestone of Battle of Britain. I reccomend this Wikipedia article for your kind attention:

http://en.wikipedia.org/wiki/The_Hardest_Day

PRAŽÁKŮV FEJETON: VO FABRICE

Nigdy sem nebyl na vojně. Mám "modrou". To je pro amatérský vojenský historiky typický. Většina z nich má modrou. Jiný kluci vo ni hodně stáli a udělali kdeco aby ji dostali. Já sem na to pek. U vodvodu sem řek, že bych rád někam k letectvu a dostal sem vodklad. Rok na to mi dali modrou. Asi sem vypadal vochable. Skoro 190 cm a 90 kilo ... ale je fakt, že sem ňáký zdravotní problémy měl. Vlastně se mi hodně ulevilo když mi ji dali. Byl rok 1990 a já sem chtěl dál vydělávat peníze prací. Dva roky zelený dovolený mi připadalo jako ztráta času. Navíc, z toho co sem vod lidí slyšel mě naše lidová armáda připadala tak blbá, jako Wehrmacht v sovětskejch filmech. Řiká se, že vojna z kluků udělala chlapy. Až po letech sem si uvědomil, že co jinejm dala vojna, já zažil ve fabrice.

Už před maturitou sem rok chodil na praxi do fabriky. Byl sem elektrikář silnoproudař. Ten poslední rok socíku byl zajímavej a dneska sem rád, že sem to zažil. Chodil sem tam vosm dnů do měsíce a zjistil sem, že vlastně nic nevim. Ve škole nám furt něco vykládali vo napětí, vo proudu, tranzistory, rezistory, neverendingstory, ale když sem poprvé uviděl porouchanou mašinu, tak sem byl v řiti jak Baťa s dřevákama. Ze školy sem využil leda tak strategickou informaci, že v zásufce je vlevo fáze, vpravo nulák a nahoře takovej ten divnej, dneska už ani nevim, jak se mu řiká.

Fabrika to byla jiná, než ....

7. SRPEN 1942 – 70 - VÝROČÍ LEGENDÁRNÍHO VZDUŠNÉHO BOJE NAD GUADALCANALEM: SABURÓ SAKAI vs. „PUG“ SOUTHERLAND

Bojový let, který se Saburó Sakaiovi téměř stal osudným, slavný letec

podnikl ve stíhačce A6M2 vzor 21 "V-128"

Dnes je to právě 70. let ode dne, kdy se nad Guadalcanalem střetly dvě elity svých námořních letectev japonská námořní stíhací jednotka Tainan Kókútai doprovázela bombardéry k tomuto ostrovu, aby mohly napadnout americká plavidla, která zajišťovala invazní operaci. První vylodění svého druhu, ze strany Američanů, od přepadení Pearl Harbour. Jedním z japonských stíhačů, kteří se doprovodu zúčastnili, byl Saburó Sakai, který je dnes legendou vojenského letectví.

Američtí námořní letci si před osudným střetnutím užili vzrušující ráno, když se svými Wildcaty „nacymprcampr“ rozstříleli plovákové letouny a létající čluny, které kotvily u poloostrova Halavo (souostroví Florida). Později se ale pokusili napadnout japonské bombardéry a dostali se do křížku s jejich doprovodem. Utrpěli těžké ztráty. Právě při tomto boji změřili své síly Saburó Sakai a stíhač z VF-5 „Pug“ Southerland. Pugův Wildcat nakonec dostal od japonského veterána  pořádnou dávku olova. K Japoncovu překvapení však byl nadále schopen letu. Wildcat však náhle zpomalil a Sakai se ocitl před přídí Wildcatu, avšak Američan nevystřelil. Sakai pak posunkem vyzýval nepřítele aby vyskočil a zachránil se. Ten ale nereagoval a tak ho Japonec znovu zasáhl a Američan se na padáku snesl do džungle. „Pug“ Southerland poté několik dnů putoval džunglí směrem ke svým bratrům ve zbrani. Na cestě mu pomáhali domorodci, kteří se díky japonským vojákům sami ocitli v pěkně nepříjemné situaci.

Saburó Sakai se svým žákem a přítelem, neméně legendárním letcem 

Hiroyoshi Nishizavou.

Sakai poté zaútočil zezadu na jinou formaci Wildcatů, ze kterých se ale vyklubaly Dauntlessy, jejichž zadní střelci si nenechali nic líbit. Sakai, težce zraněný obrannou palbou amerických kulometů, dokázal sám doletět zpět do Rabaulu. Vzhledem k jeho zranění i vzdálenosti je to těžko uvěřitelné. Absolvoval podobnou křížovou cestu jako jeho protivník Southerland dole v džungli.

Více detailů najdete v mém článku v HPM 8/1995 a v REVI č. 8

Zde je dokumentární film, který o souboji pojednává

A tady je odkaz na informace o vraku "Pugova" Wildcatu

Zde je ukázka z mého článku "Vějíř a meč" o H. Nishizawovi, který najdete v REVI č. 8:

"Pug" Southerland z Fighting Five.

"Na Guadalcanalu se 7. srpna 1942 vylodili Američané, to v mnoha ohledech změnilo plány jejich protivníkům. V ten den bylo v Rabaulu připraveno 27 G4M Betty z 4. Kókútai s doprovodem 9 Zer z Tainan Kókútai k útoku na letiště v Rabi (New Guinea). Japonci byli zprávou o vylodění na  Guadalcanalu dokonale překvapeni, avšak pohotově zorganizovali nálet na vyloďující se Američany. Bylo však příliš málo času na přezbrojení bombardérů z pum na torpéda.

V 9.50 hod odstartovalo 27 výše zmíněných Betty s doprovodem rozšířeným na 18 Zer. PO1c Nishizawa letěl ve  formaci jako jeden z wingmanů  LCDR Nakajimy. Bombardéry v cílové oblasti nedocílily, žádného podstatnějšího úspěchu a čtyři z nich byly sestřeleny. Japonští střelci v bombardérech ohlásili 15 sestřelených  Wildcatů a jejich kolegové stíhači sestřelili 7 SBD  Dauntlessů, 29 Wildcatů potvrzených a 14 dalších nepotvrzených. Jedno Zero se předčasně vrátilo kvůli závadě, čtyři Zera byla poškozena a dvě nezvěstná. WO Sakai utrpěl v souboji se skupinou SBD těžké zranění a musel být odeslán do Japonska.

Americké ztráty sice nebyly tak vysoké, jak se Japonci domnívali, ale přesto byly citelné - 1 Dauntless byl  sestřelen a dva poškozeny. Wildcatů bylo ztraceno plných 15 (z toho 5 havarovalo a jeden byl svržen z paluby  carrieru). V jednu chvíli bylo nezvěstných 12 pilotů, ale  postupně se 6 z nich vrátilo.

Stíhači Navy ohlásili 7 sestřelených "type 97" (Betty) plus 3 pravděpodobně a dvě další jako poškozené. Ohlásili  jediný jistý sestřel Zera (plus 4 pravděpodobně).

Nad Guadalcanalem v ten den vynikl právě Nishizawa, který ohlásil 6 sestřelených Wildcatů. Jak již bylo zmíněno byl wingmanem LCDR Nakajimy a ten v jednom souboji vedl svou šestici Zer proti čtyřem Wildcatům Lt. Herberta S. Browna.

Záměna Doutlessu za Wildcat se Sakaiovi stala

 téměř osudnou.

Brown se pokusil čelně zasáhnout jedno Zero, ale minul  a zapletl se do divokého dogfightu s několika Japonci.  Jeden z útočníků zasáhl Brownův stroj a zranil ho do boku a do nohy. Pak kolem Browna prolétl směrem odzadu dopředu, smál se na něj a zamával mu! Brown po něm neprodleně vypálil dávku. Je možné, že to byl právě  Nishizawa, protože byl známý podobnými žerty.

Faktem zůstává, že Nishizawův stroj byl v boji vážně  poškozen a to mladého letce vedlo k rozhodnutí spáchat  sebevražedný útok. Nenašel však žádný vhodný cíl a nakonec se mu podařilo vrátit na základnu."

31.7.1944 - ZMIZEL ANTOINE DE SAINT-EXUPÉRY

Antoine de Saint-Exupéry v kokpitu průzkumného Lightningu na

korsické  základně v roce 1944. 

Photo: LIFE, John Philips

 Zmizení spisovatele, civilního a válečného letce Antoine de Saint-Exupéryho mě nedá spát. Je to zkrátka proto, že jeho knihy byly jedním z faktorů, který mě přivedl k zájmu o letectví. Také kombinace poslání spisovatele a osudu válečného letce je poutavá. Nakonec i nádech tajemna souvisejícího s jeho zmizením je právě to, co činí jeho příběh jedinečným.

Dobře si vzpomínám, jak jsem jako socíkový teenager hltal náznaky o jeho posledním boji, popsaném v časopisu L+K a vryl jsem si do paměti exotické slovo Jagdgeschwader 3 nebo jména pilotů Heichele  a Göbel (kteří jej údajně sestřelili), či název jejich stíhaček - Fw 190 D-9. Všechna čest tehdejší redakci, že toto téma dostali na stránky časopisu přes dohled komunistických cenzorů, byť je to parádní omyl či nechtěná mystifikace jak se patří. Ale to tehdejší redaktoři nemohli vědět. 

O ještě větší mystifikaci se, opět snad v dobré víře, před 4 lety pokusili autoři francouzské knihy, která se zmizením "Malého Prince" zabývá. Naivní dílko (v ČR vyšlo jako St-Exupéry - poslední tajemství) psané bez tušení archivních zdrojů v Německu, USA a Anglii stvořilo další úroveň mystifikace, kterou se zanícením sobě vlastním převzal v Česku pan Motl a plošně naši populaci zasáhl výstřelem z mediální zbraně kalibru Novy. Saint-Exupéryho prý sestřelil stíhač jménem Horst Rippert.

Budiž. Nemám patent na rozum a nebyl jsem u toho. Ale se vší úctou k účastníkům tehdejších bojů i k jejich stáří a  jeho hendikepům, které dnes veterány logicky provází, si troufnu říct, že slavného spisovatele s největší pravděpodobností nikdo nesestřelil, neboť o něm, světe div se, prostě na německé straně nikdo nevěděl.

V témže roce jsem jako reakci na francouzskou skvěle přichystanou a senzacechtivou mediální tsunami, napsal článek pro web Hospodářských Novin, jenž, zaplaťbůh dal prostor řeči faktů. 

Článek o zmizení Saint-Exupéryho najdete zde

Antoine de Saint-Exupéry (vlevo) v roce 1944 ve společnosti svých kolegů.

Photo: LIFE, John Philips

Od té doby mohu doplnit jen jednu drobnost, která zapadá do mozaiky událostí osudného 31. července 1944. Německé stíhačky, vyslané proti spojeneckým stíhačkám měly za cíl francouzské hloubkaře, nikoli osamělý průzkumný letoun. Jak je však v článku uvedeno, svůj cíl minuly.
A zatím není jediný důkaz, který by ukazoval na to, že Saint-Exupéryho Lightning byl někým ohrožován a sestřelen. Pokud se tak opravdu stalo a bude pro to věrohodný podklad, neváhal bych tuto informaci zveřejnit. Sám jsem již přispěl archivními dokumenty k výzkumu, který na své webové stránce soustřeďuje Nick Beale. Nejde mi o to, dokázat, že slavného spisovatele nikdo nesestřelil. Jde mi o to korektně popsat, co se ten den stalo. A zatím si myslím, že ten den na jihu Francie byl ideální válečný den - nikdo na nikoho totiž nestřílel. Až na to, že zahynul jeden slavný spisovatel ...

Jan Bobek, 2012

PS: Komplexní sumář dat k této kauze najdete na Nickově stránce. Pokud se dnes letečtí badatelé od někoho učí jak a kde čerpat komplexní data o činnosti Luftwaffe, pak je to především Nick Beale.