PRAŽÁKŮV FEJETON: VO SLEPICÍCH

Tak sem vonehdá dyskutoval s kolegyní vo tom, jesli je správný jíst zvířata nebo né. Vona je teda toho názoru, že né. Že by tady ty zvyřátka měly šťastně žít s náma. Muj názor je, že bysme je měli žrát dál, tak jako to děláme posledních deset tisíc let a před tim taky. Kdyby ty zvýřata mohly, tak nás sežerou taky. Život je krutej, vrcholovej predátor vítězí. Navíc sem jí řek, že kdyby sme ty zvířata nechovaly, tak by se nenarodily. Ale když už ty zvířata chováme, abysme je sežraly, tak bysme je měli chovat v slušnejch podmínkách a né někde v kleci, kde se nemůžou ani hnout.

Jak už sem řek, příroda je krutá. Čověk neni jedinej tvor, kerej zabíjí aby se najed. A čověk jako vrcholovej predátor nemusí bejt ten špatnej. Kolegyni sem to vysvětlil na příkladu mojí mámy, jejích slepic a predátorů, kerý jí ty slepice zabíjej. Aby bylo jasno, moje máma je taky zabíjí. A na vrcholu pomyslný pyramidy sem já, já z těch slepic jim polívku a jim jejich vajíčka.

Máma má v Praze zahrádku. Je to u lesa. Je to jen asi tři kilometry vod centra Prahy. Ale ten les je docela dlouhej a vede až ven z Prahy. Končí někde v divoký středočeský krajině. Praha je docela dost zelený město. Víc než by to z televizních novin vypadalo. No a tim lesem k ní na zahradu příde leccos. Zajíci, srnky, sběrači kovů, normálka. Míň vobvyklý bylo, když jednou, kdesevzaltusevzal, na zahradu se přikulil jezevec. Pruhovanej tlustej frajer v pyžamu. Vyhrabal si noru ve svahu před zimou - díra jak kráva - a usnul. Ale jezevec je v pohodě. Ten nežere slepice. Teda aspoň ne tendlencten.

Horší je liška. Kurva rezavá. Zabije slepici, ukousne jí hlavu a vodnese ... jen tu samotnou hlavu, kráva. Co to jako je? Když už ji vodkrouhne, tak ať si ji vodnese sebou celou!! Já chápu, že má mláďata a chce je nakrmit ... v Praze ... ale co my se zbytkem slepice?? Máme ji vodnést na veterínu a udělat testy na vzteklinu? To dost těžko. Slepice v háji, no. Máma nadávala na blbou lišku. Já ji povidám, jestli má liška mladý, tak jak je má nakrmit? Kreditku nemá, nakoupit v sámošce nemůže. Dozvěděl sem se, že sem uplně blbej a liška, co si vodnese jenom hlavu, je blbá taky. Liška je podle mě blbej predátor - z hlediska efektivního využití slepice.

Další predátor co nám leze za slepicema je kuna. Ta je eště horší. Vlítne do kurníku, zabíjí pro radost a pije krev ze zabitý slepice. Takže sme tam gde sme byli. Nemáme jednu mrtvou slepici, ale několik mrtvejch slepic. A taky nepoživatelný. Takže kuna je taky blbej predátor - z hlediska využití slepice.

Další predátor, kerej de mámě po slepicích, je káně. Na to, že je to kus vod centra, tak je to tam jak v safari. Káně krouží kolem a čeká, kdy pudou slepice s kohoutama ven z jejich kurníků, kerý sou chráněný pletivem. Máma má tři skupiny slepic, každá kvokající skupinka má svýho kohouta. Je to děsně srandovní a promiskuitní komunita. No a káně krouží a čeká. Máma taky čeká, má v ruce klacek, koště nebo něco podobnýho. Jenže máma je proti káněti jak zpomalenej film a výběh pro slepice je velkej. Káně si vyhlídne slepici, gravitace je silná čarodějka. Spadne na slepici jak kámen a vodkrouhne ji vcukuletu. Slepice řve, máma řve, káně řve. Máma se k němu žene s násadou, káně roztáhne křídla a zobák  a podivá se jak vrah - von to je pták jak hovado - to si rozmyslíte, prát se s kánětem. Když už je slepice na kolenou, nebo na čem klečí, tak je pozdě. Lítá peří všude kolem. Káně vytrhá vnitřnosti a vodletí. Takže slepice je skoro celá, jen je mrtvá a zmasakrovaná. Takže káně je z mýho pohledu taky blbej predátor.

No a pak si vemte jako predátora mojí mámu. Vo slepice se stará, nažrat jim dá, v zimě jim zametá sníh (kohouti nevylezou ven, dokud neni sníh umetenej, estéti). Je fakt, že z pohledu slepic je poněkud záhadný, proč se ztrácej vajíčka a co s nima ten dvounožec v teplákách dělá. No a pak někdy máma-dvounožec příde, veme nějakou větší slepici a sejme si sekyrkou. Skoro celou ji zpracuje do polífky nebo jinak. A neni to častějc, než jak přídou kuny, lišky a káňata. Já bych řek, že člověk je jako predátor nejrozumější.