OSPREY: JAGDSTAFFEL 2 "BOELCKE"

Greg VanWyngarden patří mezi špičku současných publicistů zaměřených na období první světové války. Proto jsem s velkým zájmem otevřel jeho publikaci věnovanou legendární Jagdstaffel 2, později přejmenované na Jagdstaffel Boelcke, či zkráceně nazývané Jasta B.
VanWyngarden nás na 128 stranách podrobně provází celou historií jednotky s pomocí 126 fotografií doplněných o 36 bokorysů. Fotografie jsou vesměs reprodukovány ve velmi dobré kvalitě a řada z nich je publikována poprvé, nebo nepatří mezi často vídané záběry. Po úvodu, který logicky popisuje okolnosti vzniku německých čistě stíhacích jednotek (Jagdstaffel) nás autor seznamuje s počátky jednotky, Boelckeho velitelskými metodami, jeho zásadami pro nasazení stíhačů i prvními osobními úspěchy, jež byly následovány jeho žáky, mezi nimiž byl i Manfred von Richthofen. Úvodní část kulminuje Boelckovou smrtí při srážce s Böhmem během boje s Brity.

Autor následně poutavě popisuje úpadek jednotky, který vedl až k pokusu Wernera Vosse o svržení jednoho z velitelů Jasta 2, Hptm Franze Walze (později získal PlM jako velitel letecké jednotky v Palestině). Jednotka se následně protloukala válečným děním bez výrazné osobnosti, která by ji vedla dostatečně dlouho na to, aby Jasta B znovu získala lesk minulé slávy. V jejím čele se sice nakrátko objevili vynikající letci (Böhme, von Bülow-Bothkamp aj.), ale než mohli tým nasměrovat a pozvednout, padli v boji. Tento stav se změnil v únoru 1918, kdy v čele útvaru stanul energický Carl Bolle (36 v., PlM), krátce poté, co jednotka obdržela nové Fokkery Dr. I. Pod jeho vedením se Jasta B opět stala elitním útvarem, který ukončil válku s 336 vítězstvími na kontě. Pravou rukou velitele se v posledním roce války stal Lt. d. R. Paul Bäumer (43 v., PlM), jenž byl nejúspěšnějším stíhačem u Jasta B. V jejích řadách získal 40 vítězství. Jednotka válku zakončila se vztyčenou hlavou a při předávání letecké techniky Spojencům neopomněli letci z Jasta B na své stroje napsat počty svých vítězství. Mezi nimi byl i Lt. Lindenberger (11 v.), jenž bude až do konce druhé světové války létat na Fw 190 A u JG 300 a získá další 4 vítězství.
Publikace se mi zamlouvá po všech stránkách. Není to jen o poutavém textu, který využívá dobové záznamy, vzpomínky pamětníků a údaje od protivníků. Jsou to i skvěle vybrané a okomentované fotografie, zařazené ke konkrétním událostem a vtahující čtenáře do děje.

Albatros D. III z Jasta Boelcke v němž byl vyfotografován Lt. Franz Pernet, jeden ze dvou nevlastních synů Ericha Ludendorffa, jenž byl od léta 1917 nejen hlavním velitelem německých ozbrojených sil, ale de facto i politickým a ekonomickým vůdcem země. Oba Ludendorffovi nevlastní synové zahynuli jako letci. Franz byl sestřelen 5. září 1917 u Ostende v boji s Brisfity z 48. Sq. Stojí za pozornost, že jeho přemožitelem se zřejmě stal nejúspěšnější stíhač této jednotky, Australan Keith R. Park. Tentýž Keith Park povede 11. Fighter Group během Bitvy o Británii a stane se živoucí legendou RAF.

Ilustrace: screenshot ze simulátoru Rise of Flight, J. Bobek