ITALIAN ACES OF WORLD WAR 1

Během uplynulého roku se u mne změnilo pár věcí, pracovně (hodně cestování) i v soukromí. Ty změny byly pozitivní, ale zabraly čas a můj letecký koníček byl většinou v maštali. Ale na druhou stranu jsem měl při cestování trochu času číst a nějak se mi stalo, že jsem vlastně četl jen publikace z období 1. světové války. Jednou z nich je 89. díl Osprey Aircraft of the Aces, pojednávající o italských stíhačích. Jejím autorem je Paolo Varriale, jenž má za sebou mnohem rozsáhlejší svazek na stejné téma. 
Kniha má 104 stran a takřka 90 fotografií. Snímky zobrazují nejen sebevědomé italské aviatiky a jejich létající aparáty, ale v řadě případů i jejich rakouské nebo německé oběti. Po úvodu, který popisuje vznik a stručnou historii italských stíhacích jednotek, následují životopisy všech italských stíhacích es v abecedním pořádku. Nejedná se jen o suchý výčet dat, ale v řadě případů, tak, jak prostor dovolil, cituje P. Varriale také bojová hlášení, či autentické vzpomínky na různé příhody. Mezi nejvtipnější patří varování jednoho faráře během kázání k místním děvčatům před konkrétním stíhacím letcem z nedaleké letecké základny. 
Publikace má různé vazby na naši leteckou historii. To, že například Bohumil Munzar z Flik 55/J (v publikaci je uváděn jako Gottlieb Munczar) byl sestřelen Silvio Scaronim, je poměrně známá věc (viz např. REVI č. 29), ale nevěděl jsem, že Munzar byl společně s Kissem sestřelen i 27. ledna 1918 v boji s 78. Squadriglia. O Munzarovi je v textu zmínka i v souvislosti s dalším bojem. 
Publikace má řadu dalších českých ozvěn, nebo přinejmenším česky znějících. Například Guido Nardini vypadá téměř jako Čechobijec, jeho první tři oběti byly Brandenburgy C.I v jejichž osádkách se objevila jména jako Josef Holub, Franz Dostal, Stefan Volosin a Viktor Maly. 
Zde se dostávám asi k jediné věci, kterou bych této publikaci vytkl. Každý životopis končí tabulkou sestřelů, ale některé obsahují detailní informace o protivnících a jiné ne. Chápu, že vydavatel bojoval s místem, ale je to škoda. Neškodilo by mít po ruce nějakou on-line databázi rakouských ztrát letecké techniky. 
Ale nejen ztráty by potřebovaly více informací. Zajímalo by mne, zda Josef Vratil z Flik14/J, který dostal Silvio Scaroniho, byl Čech nebo Slovák, či nikoli. Zde se dostávám k druhé věci, kterou bych publikaci vytkl – jmenný rejstřík v jejím závěru je neúplný. Například právě Josef Vratil (str. 94) v něm chybí. 
Publikaci vřele doporučuji, nabízí zajímavý text, pěkné fotografie i pestré a poutavé markingy. Když si uvědomíte množství a kvalitu Spojeneckých stíhačů (a to nejen italských), jimž čelili naši letci v řadách K.u.K. LFT na jihu Evropy, pak klobouk dolů.