Wednesday, May 27, 2020

Jan Bobek - seznam článků - list of published articles


Seznam mých článků, které jsem sám, nebo se spoluatory publikoval v tištěné formě, nebo na internetu od roku 1994. Pro přehlednost jsem u některých prací doplnil do závorek identitu letce, případně jeho jednotky.

List of articles written since 1994, some of them with co-authors. For your convenience  I have added in some cases name of airman and main operation units. Articles were published mostly in printed form, however some of them are aviable only on internet.





Seznam článků / List of articles: 


Sunday, April 19, 2020

KURT KNISPEL - ŠKOLNÍ LÉTA - SCHOOL TIME

Knispel´s Panzerabteilung 503 and their Königtigers hiding below trees in order to avoid attention of Allied fighter-bombers,  July 1944, France.
Královské Tigry Knispelova Panzerabteilungu 503 se skrývají pod stromy aby na sebe nepoutaly pozornost spojeneckých hloubkařů, červenec 1944, Francie



I'm an aviation history researcher, but sometimes I come across something in another field, and it's a shame not to share it.
The name of tanker Kurt Knispel is probably known by a lot of people interested in WW2. This citizen of Czechoslovakia and later the Third Reich became a kind of "entfant terrible" in Panzerwaffe and at the same time the largest tank ace of World War II. He is also a German tanker with the largest number of "Panzerabschussen" who did not receive Ritterkreuz for his performance. He achieved 168 confirmed or at the end of the war claimed destroyed enemy tanks.
He was born on 20 September 1921 in the village of Salisov (Salisfeld) in Czechoslovak part of Silesia, in today's Jeseník district, Czech Republic. His CVs can be found either in books or on Wikipedia, as well as at http://www.panzernet.net/panzernet/pages/esa/knispel.php#uvod  and https://kurt-knispel.webnode.cz

So I will not repeat what you find on this site. But let me add one small cube into the mosaic of his life. Salisfeld, later Salisov fell under the nearby Ondřejovice (Endersdorf) from administrative point of view. There, little Kurt started attending primary school on September 1, 1927. His father Leopold worked as a plumber and the family lived at Salisfeld no. 1. His son had a home law (Heimatzuständigkeit) in Opava (Troppau). He finished elementary school on June 28, 1935.

Jsem letecký badatel, ale občas člověk narazí na něco z jiného oboru, a je škoda se o to nepodělit.

Jméno tankisty Kurta Knispela asi zná hodně lidí. Tento občan Československa a později Třetí říše se stal jakýmsi "entfant terrible" Panzerwaffe a současně největším tankovým esem druhé světové války. Je rovněž německým tankistou s největším počtem "Panzerabschussů",  který za své výkony neobdržel Ritterkreuz. Na jeho kontě bylo 168 potvrzených nebo ke konci války nárokovanýchzničených tanků protivníka.
Narodil se 20. září 1921 ve vesnici Salisov (Salisfeld) ve Slezsku, dnešní okres Jeseník. Jeho životopisy najdete ať už v knižní podobě, nebo na Wikipedii a také na webových stránkách http://www.panzernet.net/panzernet/stranky/esa/knispel.php#uvod a https://kurt-knispel.webnode.cz/

Nebudu tedy opakovat, co na těchto stránkách najdete. Dovolím si však doplnit jednu malou kostičku do mozaiky jeho života. Salisfeld, později Salisov správně spadal pod blízké Ondřejovice (Endersdorf). Tam začal malý Kurt chodit 1. 9. 1927 na základní školu. Jeho otec Leopold pracoval jako instalatér a rodina v té době bydlela na adrese Salisfeld č.p. 1. Jeho syn měl domovské právo (Heimatzuständigkeit) v Opavě (Troppau). Základní školu dokončil 28. 6. 1935.









Source/Zdroj:
NAD: 526
File/Fond: Obecná škola (německá), Ondřejovice
File marking/Značka fondu: OŠ Ondřejovice
Timeframe/Časový rozsah: 1908 - 1928
Pages/Strany: 231, 248, 259, 260


Saturday, April 4, 2020

Digital world - do we know what it offers? - Digitální svět – víme co nabízí?



Over the past five or six years, I have written only three or four articles that have been published in the Czech Republic or abroad. I could rely on my extensive library and friends (researchers) at around the world. From online sources, of course, I used the American digital archive Fold3.com, which I have been using for many years. In the case of information about the US armed forces, this is an invaluable resource. I needed to look there a year ago during Christmas holiday when I was finishing an update of my older article for French readers about Japanese fighter pilot Saburo Sakai. However big surprise for me was the online archive of Japanese combat units diaries available on the website of Japan Center for Asian Historical Records (JACAR). The documents I went through (with my basic knowledge of Japanese) catapulted the quality of the article a few levels higher.

But I still had no idea what to expect when I started work on two articles this January – about airmen fighting on Western Front of the First World War (Albatros of Jasta 20 interned in The Netherlands) and the Eastern Front of the Second World War (see photos below). The amount and ease of access to digital information took my breath away. Dutch, Finnish, Swedish, German, Czech, Polish, Estonian and especially the Russian archives contain an incredible amount of documents, in which content can be searched by keywords.

That made my former Russian colleagues somewhat puzzled! Is there anything digitized in Russia? Available for free? Are you sure you speak about Russia? They didn't want to believe it. Honestly, the EU digital archives are far behind Russia and the US.

The world, at least for us historical research buffs, is much more digitized than I expected. And this is the topic that I wanted to mention in this post. The fact that a viral pandemic has forced us to stop is a chance to reflect on many topics of life and business. For example, how do we use the information possibilities that are already around us.

I don't mean sit down on the screen and enter keywords into the search engine. I had to do more to register with the right databases and play with them a bit. Finding unique data is worth the effort. But it increases quality and efficiency. It also eliminates the "re-inveting wheel" effort and fills blank spaces. I believe that this applies to all disciplines. When we get out of our quarantines, let's be more digital!
 

My article about Soviet Curtiss P-40M captured by Finnish Air Force was published recently in Czech aviation magazine REVI. Amount of information available online in Russian and Finnish archives exceeded my expectations.

Můj článek o sovětském Curtissu P-40M byl nedávno publikován v časopisu REVI. Množství informací, které bylo dostupné ve finských a ruských archivech online předčilo moje očekávání.



Za posledních pět šest let jsem s bídou napsal tak tři nebo čtyři články, které vyšly v Česku nebo zahraničí. V klidu jsem se spolehl na svou obsáhlou knihovnu, nebo přátele doma i v zahraničí. Z online zdrojů jsem samozřejmě využil americký digitální archiv Fold3.com u nějž jsem po řadu let platícím klientem. V případě informací o amerických ozbrojených silách je to neocenitelný zdroj, a nejen o nich. Potřeboval jsem tam nahlédnout naposledy před rokem, když jsem během vánoční dovolené dokončoval pro francouzské čtenáře update mého staršího textu o japonském stíhači Saburó Sakaiovi. Velkým překvapením při tom pro mne byly online dostupné deníky japonských bojových jednotek na webu Japan Center for Asian Historical Records (JACAR). Deníky, které jsem prošel (s mými znalostmi japonštiny) katapultovaly kvalitu článku o několik pater výš.

To jsem však stále netušil co mne čeká, když jsem se letos v lednu pustil do dvou článků - ze západní fronty z první světové války (Albatros D.III z Jasta 20 ukořistěný Holanďany) a z podobná story z východní fronty z druhé světové (viz náhledy). Množství a snadnost přístupu k informacím mě vyrazila dech. Holandské, finské, švédské, německé, české, polské, estonské a hlavně ruské archivy obsahují neuvěřitelné množství dokumentů, v jejichž obsahu lze vyhledávat dle klíčových slov.

Z toho byli mí bývalí ruští kolegové poněkud vyvedeni z míry! V Rusku je něco digitalizováno? Zdarma? Nechtěli tomu věřit. Upřímně archivy v EU jsou v tomto směru za Ruskem a USA hodně pozadu.

Svět, alespoň ten historicko-badatelský, je mnohem víc digitalizovaný, než jsem čekal. A to je téma, které jsem chtěl v tomto zamyšlení zmínit. To, že nás virová pandemie donutila zastavit se, je šance k zamyšlení nad mnoha tématy života a podnikání. Například jak využíváme informační možnosti, které již kolem nás jsou.

Nemyslím tím sednout si k obrazovce a zadat klíčová slova do vyhledávače. I to se musí umět. S archivy jsem se musel víc snažit, najít je, zaregistrovat se do správných databází, pochopit jejich strukturu a nedostatky a trochu si s nimi pohrát. Najít kvalitní data stojí úsilí. Ale zvyšuje to kvalitu a efektivitu. Eliminuje to také „objevování Ameriky“ a zaplňuje bílá místa. Jsem přesvědčen, že to platí pro všechny obory. Až vylezeme z našich karantén, buďme digitálnější!

Monday, August 1, 2016

GEORG AMON, 7./JG 53 & PIK-AS MANN


Eduardi se na mne obrátili s prosbou, ať napíši pár řádků o Georgu Amonovi a jeho stroji ze 7. Staffel Jagdgeschwader 53 “Pik As”, který najdete mezi markingy v srpnové novince 1/48 Bf 109 G-6 early version. Tím jsem se ocitl v trochu delikátní situaci, protože současně vychází rozsáhlý článek na toto téma v českém časopise REVI (č. 102 - 104), a opravdu bych se nerad dostal do pozice autora, který kopíruje sám sebe. A tak se pokusím téma zpracovat trochu z širšího pohledu, zůstaneme hlavně na Sicílii. Navrhuji, abyste si k článku dali olivy, přidejte pár kousků sýra a pokud máte chuť a dostatečný věk, otevřete si dobré víno. Měli byste zvolit nějaké z oblasti Sciacca, ideálně moje oblíbené Nero d´Avola

Článek z roku 2016 najdete zde v překladu Honzy Bubáka: https://www.eduard.com/out/media/InfoEduard/archive/2016/info-eduard-2016-08CZ.pdf

The folks at Eduard came to me with a proposition to write a few lines about Georg Amon and his 7. Staffel Jagdgeschwader 53 ‘Pik-As’, which is included as a subject matter in the marking options of the August release of the Bf 109G-6 Early Version in 1/48th scale. That put me in a rather delicate situation, since at the same time, a detailed article on the same thing was coming out in the Czech magazine REVI (No.s 102-104), and I truly have no desire to become an author copying himself. So I decided to handle this incarnation of the theme from a slightly wider perspective and remain, for the most part, with the unit’s connection to Sicily. I would recommend reading in a relaxed state with a few olives, some cheese, and if so inclined, and of age, a good wine; perhaps something from the Sciacca region, ideally my personal favourite, Nero d’Avola.

The article from 2016 is here thanks to translation of John Bubak: https://www.eduard.com/out/media/InfoEduard/archive/2016/info-eduard-2016-08EN.pdf


Откуда исходит Пик-Ас Манн?

Люди в Eduard обратились ко мне с предложением написать несколько строк о Георге Амоне и его 7. Staffel Jagdgeschwader 53 ‘Pik-As’, который вошёл в варианты окраски августовского набора Bf 109G-6 Ранний Вариант в масштабе 1/48. Это поставило меня в деликатное положение, так как в то же время подробная статья выходила в чешском журнале REVI (No.s 102-104), и мне не хотелось копировать самого себя. Именно поэтому я решил посмотреть на эту тему с другой стороны и сфокусироваться на связи части с Сицилией. Я бы рекомендовал чтение в расслабленном состоянии с оливками, сыром, и, если уж на то пошло, хорошим вином, ещё лучше из региона Sciacca, а ещё лучше мой любимый сорт - Nero d’Avola.

https://www.eduard.com/out/media/InfoEduard/archive/2016/info-eduard-2016-08RU.pdf



Thursday, October 1, 2015

BLACK FRIDAY - ČERNÝ PÁTEK & JAGDGESCHWADER 5 - Черная Пятница и Jagdgeschwader 5



Aerial combat that took place on February 9th, 1945 over Norway’s Førde Fjord, characterizes several superlatives. For one, it was one of the largest air battles to take place over Norway (not the largest as I wrote in the article). At the same time, it was an event that caused Coastal Command its greatest losses during the Second World War. For this reason, the British began to refer to this day as ‘Black Friday’, and the RAF reviewed its priorities in the selection process of sea targets to be attacked from the air. For the pilots of Jagdgeschwader 5, as you will see later on, this day also left a black mark. In the first part of my article, I would like to first describe the circumstances that led up to the memorable conflict. Second part is focused to the Black Friday, February 9, 1945.

First part of the story, pages 27 - 31, translation by John Bubak
Second part, pages 32 - 39:


Letecké střetnutí, které proběhlo 9. února 1945 nad norským Førde Fjordem, charakterizuje několik superlativů. Byla to jedna z největších leteckých bitev, k nimž nad Norskem došlo. Avšak ne největší, jak jsem v článku napsal. Současně to pro Coastal Command byla akce s největšími ztrátami během druhé světové války. Proto tomuto tragickému dni začali Britové říkat „Černý pátek“ a Royal Navy se v rámci analýzy tohoto boje rozhodla změnit priority výběru námořních cílů pro letecké útoky. Nicméně, jak dále uvidíte, pro letce z Jagdgeschwader 5, která se náletu postavila, měl tento den také trpkou příchuť. V první části mého článku, bych nejprve trochu načrtl v jakém stavu se nacházela v době, kdy k onomu památnému střetnutí došlo. V druhé části se již věnuji "černému pátku" 9. února 1945. 

První díl článku, strany 27 - 31, překlad Honza Bubák:
Druhý díl článku, strany 32 - 39


Воздушный бой, случившийся 9 февраля 1945 над норвежским Форде Фьордом, можно охарактеризовать несколькими преувеличивающими словами. Во-первых, это был самый крупный конфликт в воздухе над Норвегией. В то же самое время, это было событие, повлекшее самые большие потери Береговой Охраны во время Второй Мировой. Именно поэтому англичане называют этот день “Черной Пятницей”, после которого Королевские ВВС пересмотрели свои приоритеты в выборе морских целей для воздушных атак. В жизни пилотов из Jagdgeschwader 5, как вы увидите далее, событие также оставило свой след. В первой части моей статьи я хотел бы описать события, которые привели к данному конфликту

https://www.eduard.com/out/media/InfoEduard/archive/2015/info-eduard-2015-10RU.pdf
https://www.eduard.com/out/media/InfoEduard/archive/2015/info-eduard-2015-11RU.pdf

Sunday, May 17, 2015

Jorma Kalevi Sarvanto - eso Zimní války

Jeden můj starší článek z časopisu REVI, zveřejňuji ho společně s fotografiemi, které jsou nově dostupné díky archivu finských ozbrojených sil. Informace o jednotkách Sarvantových protivníků jsem korigoval a doplnil dle novějších informací z publikací Kariho Stenmana  a jeho autorského kolektivu "Suomen Ilmavoimat", díly II, III a V.
Původní článek je rovněž k nahlédnutí zde http://www.revi.cz/cz/revi/16_1.html

SA kuva




Jorma Kalevi Sarvanto vykonával funkci vojenského atašé na finském velvyslanectví v Londýně od července 1954. V době služby v Británii byl téměř na vrcholu vojenské kariéry a dosáhl hodnosti everstiluutnantti (podplukovník). Doma ve Finsku si však na jeho jméno vzpomnělo málo lidí. V pohnutých dobách bojů s Rusy nezničil tak velká množství nepřátelských strojů jako stíhači Tuominen, Huhanantti nebo Puhakka, kteří však zpočátku neměli takové skóre jako Sarvanto. Právě on byl na jaře 1940 národním hrdinou a právem mu patřilo přízvisko Talvisodan ässä - eso Zimní války.

Friday, March 27, 2015

PRAŽÁKŮV FEJETON: VO SLEPICÍCH

Tak sem vonehdá dyskutoval s kolegyní vo tom, jesli je správný jíst zvířata nebo né. Vona je teda toho názoru, že né. Že by tady ty zvyřátka měly šťastně žít s náma. Muj názor je, že bysme je měli žrát dál, tak jako to děláme posledních deset tisíc let a před tim taky. Kdyby ty zvýřata mohly, tak nás sežerou taky. Život je krutej, vrcholovej predátor vítězí. Navíc sem jí řek, že kdyby sme ty zvířata nechovaly, tak by se nenarodily. Ale když už ty zvířata chováme, abysme je sežraly, tak bysme je měli chovat v slušnejch podmínkách a né někde v kleci, kde se nemůžou ani hnout.